plaGat.cz

Filmy Markéta Lazarová nebo Limonádový Joe by měly být zpřístupněny i dalším generacím. Filmy se totiž dočkajíí digitalizace.


Cesta do hlubin študákovy duše, Pyšná  princezna, Limonádový Joe, Ostře sledované vlaky nebo Markéta Lazarová a desítky, možná i stovky dalších filmů tvoří nedílnou součást českého kulturního dědictví. Zatímco v minulosti sloužila k projekcím v kinech filmová kopie, vývoj digitálních technologií nastartoval v minulých letech novou éru ve filmovém průmyslu takovým tempem, že během několika let nebudou filmy v kinech pro diváky přístupné jinak než v digitální podobě.

Digitalizace prvních 200 filmových skvostů bude trvat přibližně 4 roky a bude stát přes 500 miliónů korun
Ministerstvo kultury České republiky tak zareagovalo na Doporučení Evropské komise a odstartovalo proces digitalizace filmových děl. Podle přizvaných odborníků by se mohlo v první fázi zdigitalizovat 200 českých filmů a to od těch prvních Jana Kříženeckého ještě z konce 19. století po Svěrákovu Obecnou školu. V případě, že by se podařilo získat finanční prostředky od státu, pak by digitalizace těchto filmů mohla trvat 4 roky. Potřebná investice se odhaduje na 500 miliónů korun.

V týmu, který má za úkol vypracovat Návrh koncepce digitalizace českých filmových děl se sešli například umělecká ředitelka MFF Karlovy Vary Eva Zaoralová, filmový historik Jan Lukeš, ředitel Národního filmového archivu Vladimír Opěla, filmový publicista a producent Tomáš Baldýnský nebo předseda Asociace producentů v audiovizi Pavel Strnad. Podle odborníků bude finančně a časově nejnáročnější obrazový scan (nascanování 1 metru filmu zabere jeden a půl minuty, celková metráž filmů je 509 700 metrů), digitální restaurace obrazového a zvukového záznamu, další část plánovaných nákladů souvisí například s výrobou distribučních masterů pro jednotlivé druhy dalšího šíření filmů. „Skutečná doba procesu digitalizace závisí na mnoha faktorech a to zejména výši disponibilních finančních prostředků,“ řekla ředitelka odboru médií a audiovize Ministerstva kultury Helena Fraňková.  

Mistři Vávra, Kachyňa, Klos, Vláčil, Forman...
V celkovém počtu 200 filmů je zastoupeno 83 režisérů, které reprezentuje pouze 6 žen a 29 režisérů těchto filmů je v současné době naživu. Časově se jedná o filmy vyrobené v letech 1898 až 1991. Nejvíce, konkrétně dvanáct filmů, natočil Karel Kachyňa, dále pak Martin Frič nebo Věra Chytilová. Více než pět filmů ve vybrané dvoustovce režírovali například Otakar Vávra, František Vláčil, Jiří Menzel nebo Karel Zeman, jsou to i filmy Miloše Formana, Jana Němce nebo režisérů Jána Kadára a Elmara Klose.
Do výběru se dostalo jedenáct němých filmů, osmdesát filmů reprezentuje 60. léta, období tzv. Nové vlny, které bylo doposud vůbec nejšťastnějším pro český film. Celá první fáze je zakončena rokem 1990, který zahrnuje například Kouř Tomáše Vorla, posledním vybraným filmem je Obecná škola Jana Svěráka, oceněná soškou Oskara od Americké filmové akademie.