Premiéra 24.6.: Vrahouni

Neděle, 20 Červen 2010 00:00 plaGat.cz | maG

Mladá Američanka Jen Kornfeldtová (Katherine Heiglová) se právě vzpamatovává z nepovedeného vztahu a přísahá si, že se už nikdy nezamiluje. Když ale dorazí za rodiči na Francouzskou riviéru, potká tu muže svých snů, neodolatelného Spencera Aimese (Ashton Kutcher).

O tři roky později se její zdánlivě nesplnitelné přání stane skutkem... Mladí novomanželé žijí na americkém předměstí v podstatě idylický život s obyčejnými starostmi, plány do budoucnosti, v domku se zahrádkou, obklopeni příbuznými. Vše se změní v den Spencerových třicátých narozenin. Kolem uší jim začnou svištět kulky. Doslova.

Jen je otřesena nejen tím, co se děje, ale především vědomím, že Spencer se jí neobtěžoval sdělit jednu „maličkost“ ze své minulosti. A to, že byl svého času mezinárodním superšpionem a nájemným vrahem. Teď je řada na něm. Někdejší pohoda života na předměstí se mění v boj na život a na smrt. Potenciálním vrahem může být kdokoli z jejich okolí, není bezpečné být ani doma, ani kdekoli jinde. K tomu ještě Jen řeší zásadní dilema svého vztahu – co všechno jí ještě Spencer neřekl? Jak se vyrovnat s jeho zradou a jak to vše vysvětlit rodičům? Akční komedii podle scénáře Boba DeRosy a T. M. Griffina natočil Robert Luketic (Příšerná tchyně a Pravá blondýnka) a v hlavních rolích se představí Ashton Kutcher a Katherine Heiglová.

I když Vrahouni rozhodně netrpí nedostatkem akčních scén a neustálého napětí, režisér Robert Luketic vidí v tématu více: „Zdá se mi komické, když Jen ve chvíli, kdy bojují o život, suše prohlásí: Zdá se, že si toho musíme hodně objasnit! A tak drží diváky v napětí i tím, že přemýšlejí, zda takový vztah může vydržet a jak to všechno skončí. “

Film Vrahouni byl původně zamýšlen jako akční thriller à la James Bond, pojatý s lehkou humornou nadsázkou. „Chtěl jsem akci a zápletky, kdy se postavy skutečně ocitnou ve smrtelném nebezpečí, ale zároveň dát divákovi šanci také se zasmát, “ říká scenárista Bob DeRosa. „Je zajímavé zasadit lidi, kteří až dosud řešili jen normální starosti, do extrémní situace. Prověří to nejen je samotné, ale i jejich vzájemné vztahy. Přitom jsem ale nechtěl, aby ty situace působily jen děsivě nebo tragicky.“