Ratatat- Večer smějících se pytlů

Pondělí, 22 Listopad 2010 02:14 plaGat.cz | boG

Dlouho se čekalo na tak povedený koncert, neříkám, že těch dobrých v MeetFactory je jako šafránu, to by se mnou hodně lidí nesouhlasilo. Problém, který se čím dál tím víc vytrácí, je nedostatečný počet příchozích na jména, která všude jinde ve světě vyprodávají sály. Proto je a to nejen pro mě zadostiučiněním, že do Meetu přijíždí kapely jako Ratatat, kteří předvedou skvěle chytlavou show a dokážou zaplnit důstojným způsobem tyto prostory a sklidit zasloužený potlesk.

Newyorská dvojka Ratatat měla v Praze dne 18. listopadu dlouho očekávanou premiéru, která vyšla na výbornou.Panovalo velké očekávání, následované řekněme kvalitním výkonem předskokanů Civil Civic. Ti sice zaujali, ale o žádné opusy se pokoušet nebudeme. Jejich experimentální (math-progresiv ) zvuk byl určitou pozvolnou přípravou na hlavní pokrm vydatného večera. Chlapci nám připravili obstojný předkrm, který bavil, ale občasně i iritoval, výsledkem byl poloprázdný sál, popravdě jim trochu chyběla ta správná hudební jiskra, jak bylo vidět.

Po necelé hodině poslechové hudby nastoupili na pódium dva dlouhovlasí hipíci, Mike Stroud (kytara) a producent Evan Mast (basa, synťáky) a všem bylo hned jasné, kdo režíruje tento večer, kdo ten den promění kouzelným proutkem dorazivší ve smějící se pytle. Je to v celku vkusné označení všech okolo. Jenom samotné tracky mají pro domácí poslech více než dobrý náboj, natož když jsou zahrány naživo, za doprovodu aktivní a vtipné vizualizace, kytarového exhibicionismu s přídavkem „porno bubenického soundu“. Mike s Evanem nám prodali nejen svůj perfektně neotřelý zvuk, který roztancuje a pobaví zároveň. Při sledování jejich bubenického souboje jsem si vzpomněl na zvuk Safri Duo a musel jsem se smát. Největší odezvu publika měly tradiční hity typu Wildcat, Seventeen Years, Lex, Gettysburg, Loud Pipes, Tropicana, Kennedy, Swisha, Nonstrand, Drugs.

Nemůžu si pomoct, ale ať už je to dávno, nejlepší album pro mě je Classics z roku 2006, kterému byla věnována po zásluze největší pozornost celého setlistu. Solidní hudební tečkou byly vizuální ohňostroje, doprovázené výbojem zvuku elektrických kytar, které dominovaly oběma vynikajícím přídavkům. Jednoduše klobouk dolů.