plaGat.cz

Najít volné místo v pracovním diáři Marty Jandové není jednoduché. Před naším setkáním účinkovala v rádiu, ihned po rozhovoru pro plaGat.cz již za dveřmi čekala další novinářka, večer letěla do Německa natáčet televizní hitparádu, kterou moderuje.

Po Superstar se fontmanka kapely Die Happy vrací zpátky k muzice. Zpívá v muzikálu Mona Lisa a Baron Prášil. Dva dny po svých dubnových narozeninách se představí se svou skupinou v Brně a poté v Praze.

Na podzim plánují delší turné po větších českých a moravských městech. „Bližší podrobnosti zatím nemohu prozradit, máme jen v kalendáři zablokovaná nějaká data,“ prozradila Marta Jandová.

Připravil jsem si na ní speciální dotazník – celkem 24 otázek jako je písmen v abecedě. Má Marta Jandová trému? O čem sní rockerka jako ona? Komu dala první pusu?

A – album:
Vaše poslední deska Most Wanted (Best of) vyšla v Česku v červenci. Kdy bude nové album?
Nová řadovka bude již sedmá a v Německu vyjde na konci září. Dopisujeme ještě poslední písničky, už máme skoro všechno hotové, několik už máme dokonce natočených.

B – básnička:
Pamatujete si nějakou ze základní školy?
Ježišmarjá… První máj byl lásky čas, hrdliččin zval ku lásce hlas. Mateřídoušku také ještě trošku umím – Zemřely děti a do hrobu dány, siroty po nich zůstaly a matičku svou hledaly.
Za komunismu jsme se museli učit básničky v ruštině, třeba šest stránek ódy na ruskou zem, to mi můj vztah k poezii hodně poznamenalo.

C – cesty:
Jak trávíte čas mezi koncerty, cestu na vystoupení a potom domů?
Bydlím v Praze a s Die Happy hrajeme většinou v Německu nebo po západní Evropě, takže většinou jezdím sama v autě. Hodně tam poslouchám muziku a beru si s sebou pejska, abych nebyla sama, je to senzační spolucestovatelka.
Cesta domů je vždycky radostnější než cesta na koncert. To neznamená, že bych se na koncert netěšila. Ale kvůli dvěma hodinám, kdy budeme hrát, budu den a půl pryč, a já už přeci jen nejsem nejmladší, už jsem pohodlnější. Vždyť do konce minulého roku jsme zahráli 880 koncertů. Takže kdybych se mávnutím kouzelného proutku mohla pár hodin před koncertem ocitnout na místě a pak hned zpátky, bylo by to fajn, protože cestování už mě nebaví.

D - Die Happy:
U písmene D nemůžu nezmínit vaši kapelu. Vy jste Češka, žila jste v Německu, ale zpíváte anglicky. I název skupiny je anglický, jak vlastně vznikl?
Náš kytarista si v roce 1993 založil novou kapelu, tehdy jsem s nimi ještě nezpívala, ale pomáhala jsem mu s výběrem jména. Naše společná kamarádka zmínila „Die Happy“, nám se to hrozně líbilo.
Neznamená to, že by člověk měl jet šťastný proti stromu nebo skočit bungee z mostu s naříznutým lanem. Jde o to, aby člověk udělal ze života co nejvíc, pro sebe i pro jiné. Já mám představu člověka, který umírá na smrtelné posteli a hlavou mu jde retrospektivně jeho život a říká si: „Dobrý. Užil jsem si, byl jsem milován, miloval jsem…“ Takže to „umři šťastně“ je spíš „žij šťastně“. Prostě jsme tady jen jednou, sakra!

E – extáze:
Když se řekne extáze, jaké asociace vám naskočí v hlavě?
Okamžitě myslím na blikající světlo v nějaké hale, kde se hraje techno. Má první asociace je bohužel spojená s drogou. Když odejdu od toho špatného, tak extáze je pro mě vyvrcholení něčeho hezkého, radosti nebo energie. Extázi můžu mít na jevišti, když to funguje s publikem.

F – film:
Pokud byste měla možnost zahrát si v nějakém filmu, jaký by to byl a jaká role?
Já jsem ve filmu hrála jednou, když mi bylo 10 let a to jen malou podřadnou roličku dcery Jany Brejchové. Mohla bych hrát hodnou i zlou, hlavně by se mi ta role musela líbit. Myslím, že záporné role se hrajou obecně lépe, protože každý o sobě máme dobré mínění, a v té záporné si to můžeme opravdu užít. Takže nějakou uřvanou potvoru, to by mě myslím bavilo.

G – G bod:
Vědci nedávno přišli s objevem, že prý neexistuje. Co vy na to?
To je pořád, že existuje, že neexistuje. Sex si člověk musí užívat bez ohledu na to, jestli bod G je, nebo není. Ve středověku o něm také nevěděli a užívali si.

H – haly:
Máte ambici hrát pro desetitisícové haly, nebo vám víc sedí malé koncerty v klubech a letní festivaly?
Každý je šťastný, když naplní obrovskou halu. A ti, co říkají, že to není pravda, tak lžou. Když nechci mít úspěch, tak hraju pro známé a na festivalech zadarmo. My se jako muzikanti musíme nějak uživit.
I když v klubech je atmosféra tisíckrát lepší, než v obrovské hale, kde od desáté řady nevidím, pro koho hraju. Nejlepší jsou menší koncerty, kde člověk cítí pot publika. Ale kdyby na nás přišlo deset tisíc lidí, tak se z toho zblázním radostí.

I – iluze:
Co se vám naposledy zdálo? O čem sní rockerka jako vy?
Předminulou noc se mi zdálo, že jsme točili pořad, který mám v německé televizi. Dokončovali jsme poslední díl a já už nestíhala přejet na koncert, do toho nám zmizel kytarista.
Pak jsem se probudila a řekla: Uf, naštěstí to byl jenom sen. Občas taky mívám sny, že zapomenu text, nebo kluci hrajou písničky, které neznám a oni na mě koukají jako by si říkali: „Jak to, že neznáš naše skladby?“

J – jepičí život:
Kdyby vám zbývalo posledních 24 hodin, co byste udělala?
Myslím, že bych chtěla být se svými blízkými, nešla bych do práce. Chtěla bych být celou dobu vzhůru, nejít spát, povídat si a mít osobní tělesný kontakt, objímat se s nimi.

K – koncert:
Představte si, že právě skončil váš koncert. Co budete dělat v následující půl hodině?
Na chvíli si musím sednout. Sejdeme se s kapelou a rekapitulujeme koncert, kde byla chyba, jací byli lidé. Potom se kluci upraví a makaj’ za fanynkami. Já si potřebuju odpočinout, protože na jevišti buď zpívám nebo mluvím nebo skáču, pak sprcha a jdu taky za fanoušky. Ale jsem hodná, takže s kapelou po koncertu moc nepiju, kluci to dají za mě.

L – libreto:
Většinu textů si píšete sama, považujete se za básnířku?
Když slyším slovo „báseň“, tak si představím něco uměleckého, hezkého. Já jsem vlastně básník, ale vůbec to tak neberu. Pro mě je textování způsob, kde se vypíšu ze svých pocitů nebo příhod, v tu chvíli píšu, píšu, píšu.

M – mozek:
Posloucháte hlavou nebo srdcem?
Většinou srdcem, a proto občas dělám blbosti, protože nezapnu hlavu. Ale jinak jsem hodně intuitivní člověk, neudělala jsem s tím tolik chyb. Co se týče mých známých, kamarádů, tak jsem na ně měla většinou dobrou intuici.

N – nástroj:
Pokud byste nedej bože přišla o hlas, chtěla byste v kapele hrát na nějaký nástroj?
Až se narodím příště, tak budu kluk a bubeník. Budu hrát nahoře bez a budu mít dlouhé vlasy a budu do toho strašně bouchat.
Kdybych přišla o hlas, tak bych muziky nechala a jenom psala texty.

O – Olympic:
Kdybych za vámi přišel jako neznalec skupiny Olympic, jakou byste mi doporučila jejich nejlepší písničku?
Mně se strašně líbí Slzy tvý mámy, to je nádherná písnička, Otázky mám moc ráda. Když jsem byla malá, tak se mi líbila ještě jedna, bohužel si nepamatuju její název. Šlo v ní o jeskyně, jak lidi kradou krápníky. Táta tenkrát skládal písničky pro naši dobu, kdy bychom se měli víc starat o přírodu.

P – první pusa:
Vzpomenete si, komu jste ji darovala?
Honza Kocourek, první třída. To byla taková dětská láska…

R – rádio:
Už jste zmínila, že máte v Německu vlastní televizní pořad. Pokud byste dostala nabídku na moderování v českém rádiu, přijala byste ji?
Nejdřív bych musela chodit k učitelce, protože strašně drmolím. Určitě bych do toho šla a vyzkoušela si to. Teď zkouším všechno, ale ve věcech, které jsem nikdy nedělala, tak si na začátku nevěřím. Pouštěla bych hodně muziky, dělala bych výlety do historie a jiných žánrů.

S – SuperStar:
U tohoto písmene nemůžeme minout vaše působení v Česko-slovenské SuperStar. Nevadí vám, že váš většina lidí zná spíše jako „tu porotkyni z televize“ než jako frontmanku Die Happy?
Nevadí mi to vůbec, protože celý život jsem byla dcera Petra Jandy, teď jsem ještě porotkyně SuperStar. Když mě lidi viděli v televizi, tak spousta z nich zjistila, že mám kapelu. Pak si nás poslechnou a třeba máme o fanouška víc, to je krásné. Navíc, mě SuperStar strašně bavila.

T – tréma:
Už jste zmínila, že jste odehráli stovky koncertů. Má po těch letech zpěvačka ještě trému?
Někdy víc, jindy míň. Třeba když se několik měsíců nehraje, tak se bojím, že jsem zapomněla texty nebo aranže. Když máme novou desku a jedeme na turné, tak první dva koncerty před lidmi mám strach, jak se jim to bude líbit a jak budou reagovat.

U – úzkost:
Co dělá Marta Jandová, když je v úzkých?
Zavolám všechny své kamarádky a kamarády. Dělím se s nimi o svá štěstí i neštěstí. A také si píšu seznamy – když se mi něco stane, sepíšu si, jaké mám jiné možnosti.

V – volby:
V Česku budou za necelé dva měsíce volby. Co vy a politika?
Průser... Měla bych jít volit, protože když lidi nejdou, tak nikomu nepomůžou. Každý by se do toho měl malinko zainteresovat. Já si teď budu muset sednout s kamarády a vyslechnout si jejich názory na všechny politické strany.
Politika mně vždycky leze na nervy. Před volbami všichni naslibujou a perou špinavé prádlo strašným způsobem. Spíš budu volit nějakou menší stranu, která se opravdu snaží, určitě to nebudou komunisti.

X – xenofobie:
Když jste přišla do Německa, setkala jste se s nějakými předsudky nebo projevy xenofobie obecně vůči Čechům?
Vůbec ne. Naopak, mě jako Češku všude vítali. Kolikrát jsem slyšela – jé, moje babička je z Čech. A jelikož jsem se naučila poměrně rychle německy a nevyváděla blbosti, tak jsem nikdy žádný problém neměla.

Y – chromozóm Y:
Několikrát jste se v rozhovorech dříve zmínila, že byste chtěla dítě. Kluka, nebo holčičku?
Chtěla bych oboje. Když jsem byla malá, tak jsem chtěla chlapečka, protože jsem měla staršího bráchu. Teď je kolem mě spousta holčiček a s nimi se dá dělat spousta činností, vázat jim copánky nebo si hrát s panenkami. Pohlaví nechám na přírodě.

Z – závěr:
Chcete něco vzkázat fanouškům a čtenářům serveru PlaGat.cz?
Všem přeju krásné léto, hodně sluníčka a pohody. Lidi nestresujte se a jak říká má kamarádka: „Nenechte si ničit svoji dobrou karmu!“ Ještě bych všem přála, aby si užívali přírody, to je naladí nejvíc - takže běžte ven na vzduch a nekoukejte pořád na telku! A poslouchejte dobrou muziku.

 

Lukáš Rozmajzl

< Předchozí		Další >