plaGat.cz

Lou Rhodes - Ztišené emoce pro zrychlené časy. Jemné písničky v Akropoli.

Britská zpěvačka Lou Rhodes to není jen andělský hlas za slavnými nahrávkami skupiny Lamb. Ne snad že by to bylo málo – čtyři výtečné dlouhohrající desky a nezapomenutelné singly jako Cotton Wool, Górecki nebo Gabriel patří do zlatého fondu elektronické hudby druhé poloviny deváté dekády a začátku tisíciletí. Jenže kariéra křehké zpěvačky z Manchesteru má spoustu dalších záhybů a cestiček. Od vokálů na singlech undergroundových klasiků 808 State / A Guy Called Gerald přes nahrávání s The Cinematic Orchestra až po vlastní studiové desky – Lou Rhodes na nich prokazuje, že je patří mezi nejoriginálnější zpěvačky posledních patnácti let.

V roce 1996 – tedy tentýž rok, kdy s Andym Barlowem založila skupinu Lamb, se objevila na singlu Azure slavného manchesterského rave projektu 808 State a už o dva roky dříve také na album skupiny New Fads. Spolupracovala pak i s další legendou taneční hudby Guy Called Gerald, přispěla na soundtrack k filmu Princezna a bojovník a je také slyšet na čtvrtém studiovém albu The Cinematic Orchestra nazvaném Ma Fleur.

Když se kariéra triphopových legend Lamb po osmi intenzivních letech v roce 2004 na čas uzavřela, založila vlastní label Infinite Bloom a vydala na něm svůj sólový debut Beloved One (2006). K překvapení všech fanoušků se deska nenesla v duchu sofistikované elektroniky, nýbrž prozkoumávala její lásku ke křehkému folku, jež v éře Lamb ustupovala do pozadí. Nebylo to vůbec nepříjemné překvapení, deska nakonec sklidila velký úspěch u kritiků a vysloužila si nominaci na Mercury Music Prize pro nejlepší britské album roku. Druhá dlouhohrající deska Bloom následovala v roce 2007.

Ačkoliv se Lamb dali znovu pohromadě - v červenci se dokonce poprvé podívali i do České Republiky a zahráli triumfální koncert v Lucerna Music Baru, Lou Rhodes pokračuje ve své sólové kariéře. Připravila třetí album One Good Thing, jež ji zachycuje v kontemplativní náladě s minimalistickými aranžemi, které nechávají vyznít její silné intimní melodie.

Deska vznikla za pouhé dva týdny na výhradně analogových záznamových zařízeních. Odráží se v ní rozpad jejího vztahu i smrt sestry Janey. Mezi největšími inspiracemi byly nahrávky předčasně zemřelého britského folkového zpěváka  Nicka Drakeho nebo album Chelsea Girl od zpěvačky Nico. Album One Good Thing vyšlo v polovině března na labelu Motion Audio, což je zbrusu nové vydavatelství jež patří The Cinematic Orchestra a o jehož distribuci se stará Ninja Tune.

Proměna Lou Rhodes z elektronické divy v písničkářku proběhla přirozenou cestou. I za časů Lamb byl její hlas nositelem hlubokých emocí bez ohledu na elektronický podklad. „Kytara mi umožňuje sdělovat hlubší emoce,“ přiznává v rozhovoru. Cesta k organičtějším zvukům má navíc paralelu v jejím osobním životě. Před šesti lety se rozešla s otcem svých dětí a odstěhovala z Londýna na venkov, kde se snaží žít přirozeným způsobem.

Nově nabytá rovnováha se odráží i v jejích nových skladbách, které dýchají křehkou krásou. Lou vystupuje jen s akustickou kytarou doprovázená dvěma spoluhráči na violončelo a kontrabas a její koncerty nabízí erupce ztišených emocí. 7. května to bude v Paláci Akropolis v rámci série Music Infinity určitě mnohem intimnější zážitek než loňský návrat Lamb. Na podiu ji totiž doprovodí dvojice hudebníků, a to hráči na kontrabass a violoncello. Můžeme se těšit, že Lou Rhodes rozehraje struny smutku a melancholie, tak jak to umí v současné jen málokdo.

LOU RHODES Trio live (UK)
Pátek 7.5.2010 od 19.30h
Palác Akropolis