plaGat.cz

O tom, že druhé vystoupení WBA bylo dalším velmi kvalitním zážitkem po vydařené premiéře z 26. března roku 2008, se snad nedá ani pochybovat.

Ač byl večer koncipován o dost odlišně a nehrála zde žádná předkapela, vůbec to nevadilo, neboť měl koncert o poznání větší fluidum než ten první.

Důvodem byla značně uvolněná atmosféra, dále faktu, že valná většina fanoušků viděla kapelu v roce 2008 a dále menší obsazenosti sálu (což můžeme brát za výhodu i nevýhodu současně).

Ten nebyl tak naplněn jako poprvé (kde se nacházeli lidi i na balkónech), ale to je jistě tím, že už tak nějak opadl ten největší hudební poprask a zůstali jen ti nejvěrnější. Zvláštní v prvém případě bylo i nasazení Gang ala Basta, kteří hráli místo plánovaných Southpaw. Nicméně nic z toho nebylo zapotřebí řešit, a tak večer začal svižně po osmé hodině s hlavní hvězdou.

The Whitest Boy Alive
14. Červen 2010
Palác Akropolis, Praha

Je výhodou, že jsem oba koncerty viděl a neskonale si je užil. Proto je mohu bez potíží porovnat. Jak bylo uvedeno dříve, druhé pokračování bylo bez předkapely kratší, ale to vůbec nevadilo. Kapela zahrála asi tři písně v provedení s pauzami (po kterých se mohlo začít fotit) a od té chvíle už se zaměřila na svou přednost, hrát nepřetržitý jam bez přestávky, který je sice neuvěřitelně únavný pro kapelu, ale fascinující a zábavný pro diváky.

Kluci zase ukázali své hudební ale i komediální přednosti a bavili publikum až do konce. Erlend asi tak na 5 minut seskočil z pódia a jak je jeho dobrý zvykem, zašel tancovat mezi diváky. Je to takový zavedený úkaz, který však ani nejmenším nemůže nudit.

Zajímavé bylo také vidět, jak Sebastian Maschat bubnuje s notně přerostlými paličkami, asi tak půl metru dlouhými v rámci jejich Freestylu, dále se přidal Daniel Nentwig, tancující do roztrhání těla na svých klávesách. Jeho projev byl o poznání dokonalejší oproti Andymu ze Sunflower Caravan, který občas vypadá jak tančící skeleton.

Opravdu zábava sršela na všechny strany a bylo těžké se s kluky po asi dvou hodinách rozloučit. Zahráli vše podstatné z druhého alba Rules (Keep a Secret, Intentions, Courage, Timebomb, Gravity, Dead End, High on the Heels), a navrch přidali i další tracky, které jsem v životě neslyšel plus Don´t Give Up a Burning z Dreams.

Jak je vidno, soustředili se více na druhou desku, která je určitě dynamičtější a o několik řádů živější. Nebyl to tedy večer rozjímání, ale nekonečného tancování. A jak je jejich dobrým zvykem hned po koncertu se vyráželo do pražských nočních ulic.


Very Simple Image Gallery:
Could not find folder /httpd/html/plagatcom/www/archiv/galerie/galerie/Whitest_Boy_Alive_fotky/


Matěj Boháč