plaGat.cz

Nejsem kovaný fanoušek Beatsteaks, a tak ode mě nečekejte pseudo-opěvné ódy na zpěváka Armina a jeho „squadru azzuru“.

Obecně můžeme říci, že to byl podnětný večer, výběr předskupiny byl trošku podivný a viděl jsem je jen z dálky, neboť jsem nechtěl přijít k újmě, a k oblibě jejich stylu mám stejně daleko, jak Marpo ke své skromnosti.

Písně Radio Dead Ones mi přišly poněkud na jedno brdo, byly sice melodické, ale kazil je nedokonalý a vyřvaný-vypitý hlas Beverlyho Crimea. Uznávám, že každá druhá skupina se inspirovala punkovým odkazem a částečně bychom mohli souhlasit s celkem už nudným tvrzením- (Punk´s not dead), ale na druhou stranu nic se nemá přehánět.

Větší část jejich tracků je vystavěná na jednoduché melodické lince, doplněná o skřehotavý hlas - nebo spíš řev (protože hlasové kvality zpěváka jsou spíše nulové), v refrénech okořeněný halekačkami typu óoooo, jéééé a tak podobně, což je sice dobré na jedno použití, ale rozhodně ne pro soustavný poslech.

Uznávám, že kapela ze sebe vymámila to nejlepší a šla do své show s obrovskou vervou se pozitivně prezentovat. Dokonce i publikum pobavila, když zpěvákovi praskly kalhoty a hlavní kytarista vypadal velmi podivně na chlapa, ale to jen tak na okraj.  Radio Dead Ones opravdu davy rozproudili a nalili do nich potřebnou životodárnou mízu, kterou následně spálily po nástupu hlavní hvězdy večera- Beatsteaks.

Beatsteaks, Radio Dead Ones
15. června 2010
Lucerna Music Bar, Praha

Po nástupu Beatsteaks zazněly všechny potenciálně důležité songy, okořeněné výtečnou přátelskou atmosférou, doplněné o několik německý písní. Nemůžeme pominout ani časté proslovy v němčině, což se sice dá předpokládat u kapely z Berlína, ale na druhou stranu to více než uráželo dost početné zástupy posluchačů s Čech, takže nevidím jediný důvod, proč kapela nemluvila výhradně anglicky. Z pravého balkónu byl ideální pohled na stage, a tak jsem neviděl jediný důvod, proč se tlačit někde u pódia, zvlášť když jsem viděl tu nelidskou tlačenicí neustále se pohybujících davů, reagujících na každé Arminovo slovo. Ano je jasné, že ke každému pořádnému koncertu patří nějaká ta modřina, ale pokud to jde, rád se tomu vyhnu.

 

Závěrem můžeme konstatovat, že to byl famózní večer. Došlo na citování z více alb Beatsteaks - kapela má za sebou úspěšných patnáct let existence, což se ve výsledku ukazuje jako solidní kvalita, pokud k tomu přidáme ještě dokonalý a šibalský zjev zpěváka Armina, jeho pódiovou ekvilibristiku, u kterých jihne každá třetí fanynka, dále zajímavou prezentaci celé kapely alias zrajícího sýru, to všechno vede k velmi pozitivnímu hodnocení úrovně jejich live show. Pokud pomineme základní momenty, které těžko mohl někdo ovlivnit, jako „velký Berlín v malé Praze“- tedy převahu německy mluvících fanoušků, z toho vyplývající vedro atp. a front na všechno, vychází nám z toho více než nezapomenutelný hudební večer. 

Setlist:
Atomic Love, Hand In Hand, Monster, Hello Joe, Frieda Und Die Bomben, Shit & Shine, What’s Coming Over You, Teenage Kicks (Undertones cover), To Be Strong, Hey Du, As I Please, Hail To The Freaks, Kaputt, E-G-O, Ain’t Complaining, Not Ready To Rock, Jane Became Insane, She Was Great, I Don’t Care As Long As You Sing.

Encore 1: 
Red Red Wine (UB40 cover), Big Attack, Let Me In.

Encore 2:
Shiny Shoes, Cut Off The Top, Time To Pretend (MGMT cover)

Very Simple Image Gallery:
Could not find folder /httpd/html/plagatcom/www/archiv/galerie/galerie/Beatsteaks_rozbaleno/

Matěj Boháč

< Předchozí		Další >