plaGat.cz

Jeden z největších žijících světových hudebníků, fenomenální španělský kytarista Paco de Lucia, vystoupí 3. srpna 2010 v pražském Obecním domě.

Na pódiu ho doprovodí výjimečná sedmičlenná skupina, v níž vynikají především strhující zpěvák Duquende a virtuózní tanečník Farruco, vnuk největšího romského tanečníka El Farruca, zakladatele legendárního andaluského tanečního rodu. Letos třiašedesátiletý Paco de Lucia flamenco proslavil po celém světě, aniž by ho zbavil andaluské identity a syrového temperamentu. I ve velkých koncertních síních dokáže navodit intimní, emocemi praskající atmosféru, vystupňovat ji do hraničních mezí smyslnosti a v posluchačích zapálit oheň.

Paco de Lucia natočil celou řadu vynikajících desek, mimo jiné s kytaristou Larry Coryelem nebo pianistou Chickem Coreou. Koncertní spolupráce s kytarovými velikány – Johnem McLaughlinem a Al Di Meolou - a jejich živá alba patří k vrcholným instrumentálním zážitkům 21. století. Mistrovská kytara Paca de Lucii zní také v mnoha filmech Carlose Saury a můžeme ho vidět a slyšet i ve Vicki Cristina Barcelona v režii Woody Allena. Je držitelem několika čestných doktorátů na prestižních hudebních universitách a v rodném městě Algeciras poblíž Cádizu mu místní postavili sochu. Poslední vstupenky jsou k dostání na www.jmw.cz.

Francii symbolizuje šanson, Ameriku jazz a blues, Afriku bubeníci a sluncem rozpálenou jihošpanělskou Andalusii flamenco. Spisovatel Federico García Lorca o něm napsal: „Pro nás Andalusany zřídka existuje střední poloha. Andalusan se buď dovolává hvězd, nebo líbá prach na cestě. Střední polohu nezná. Tu prospí. Nejsilnějším rysem našeho flamenca je patos ukrytý v písních cante jondo, který ale může být neznalému k smíchu.“ Flamenco představuje dokonalý hudební hybrid se zastřeným původem, bohatým na vnější vlivy: arabské, indické, středomořské, africké nebo kubánské. Svobodomyslnost s hrdostí mu do kolébky vložili především Romové a milostnou poetiku, hlubokou vroucnost a stesk sefardští Židé. Zatímco zpěváci a tanečníci do flamenca otiskují vlastní osobnost, přemítání o životě a nahlížejí tak do své duše, kytaristé sdělují, co v ní našli.