plaGat.cz

Čtvrtý počin Simona Greena alias Bonoba opět nezklamal a přinesl další nezaměnitelnou porci pozitivní energie v originálně pojatém balíku elektronické hudby. Black Sands je neskutečným výbuchem nehynoucího krásna v dalším kvalitním balení značky Ninja Tune.

Ač se tempo většiny skladeb ubírá celkem rozvláčně, je neskutečně nabité a krásné, nabízí neopakovatelnou hudební nádheru, jak na doma, tak navenek. Má tedy smysl pro každého fanouška hledající vysokou kvalitu odvedené práce se špetkou kouzelnického umu šéfkuchaře Bonoba. Deska zní velmi přesvědčivě, celistvě a stylově rozmanitě.

Nejvýznamnějšími momenty tohoto díla jsou rozhodně písně typu Kiara, Kong, El Toro a All In Forms. Nyní mi přijde vhodné se zastavit a některé si obrazově popsat s pomocí základních nálad a jejich významů.

Píseň Kiara na mě působí jak pohled na rozkvětlou japonskou zahradu, kdy my jako pozorovatelé vnímáme tuto fantastickou nádheru a čekáme, co další den přinese. Oproti tomu Kong připomíná nekonečné momenty s milovaným člověkem, kdy se chvíle slasti nepočítají na minuty, ani hodiny, ale na věčnost - na věčnost nekončících tužeb a splněných přání.

All in Forms přináší atmosféru kouzla lidské myšlenky, tak mnohotvárné a stále neurčité, mající neomezené možnosti uplatnění a významů. Song 1009 s mírně dub-stepovým podkladem znamená zklidnění hektického lidského života a má proto blahodárné účinky pro člověka hledajícího oddych od neustálého shonu. El Toro, což je jedna z mála španělsky laděných skladeb, připomíná v některých pasážích (u zvuku saxofonu) hlavní píseň ze soundtracku k filmu Protektor, pocházející z dílny projektu Midi Lidi.

Nicméně El Toro je oproti tomu dynamičtější a zvukově barvitější. Song s názvem Prelude odkrývá tajemství bloudící námořní lodi, která konečně našla svůj cíl a doplula do svého domovského přístavu - něco na způsob: „nyní otevři lodi mé přístav“. Nejfamóznější a nejkomplexněji pojatý kus je opravdu Black Sands, takřka 7 minut dlouhá hudební epopej, ukazující potřebu moudrosti lidského jednání s hledáním adekvátního vztahu člověka k přírodě.

Deska až na výjimky postrádá koncept systematické spolupráce s vokalistkami, jako v případě Days to Come, která byla vyhlášena Gillesem Petersonem plackou roku 2006 na BBC Radio 1. Těmito výjimkami jsou tři skladby doprovázené kaštanovým hlasem Andreyi Triana ( Eyesdown, The Keeper a Stay the Same), ukazující druhou tvář Greenovy tvorby. Bez tohoto nastaveného zrcadla by nebyla dokonalost úplná.  Pro zajímavost se sluší dodat, že právě Andreya Triana využila producentských schopnosti Simona Greena na své debutové desce.      

01    Bonobo - Prelude              
02    Bonobo - Kiara         
03    Bonobo – Kong
04    Andreya Triana - Eyesdown              
05    Bonobo - El Toro              
06    Bonobo - We Could Forever              
07    Bonobo - 1009              
08    Bonobo - All In Forms              
09    Andreya Triana - The Keeper              
10    Andreya Triana - Stay The Same           
11    Bonobo - Animals              
12    Bonobo - Black Sands
 

Zdroje:

http://www.myspace.com/sibonobo
http://www.bonobomusic.com/

Matěj Boháč