plaGat.cz

Koho už delší čas nebaví recyklace hip-hopových hrdinů a zajídá se mu H.P.T.N („hudba o píče a texty o ničem“- název songu od PSH - pozn. redaktora) doprovázená světem stroboskopů, lahvemi crystalu a natřásajícími zadnicemi, tak jistě zatouží po novém „výstřelu do tmy“ rapu.

Je jedno, že zvuk zní částečně úchylně, je hodně přitažený za vlasy, rapovaný/zpívaný v takovém zvláštním jazykovém galimatyáši (mixu afrikánštiny a černošské angličtiny), bez hranic, s obrovským smyslem pro humor, tahem na bránu a snahou zaujmout, co možná nejrychleji.

Je to směs velmi povedená a není se čemu divit, že rychle zaujala hudební svět, kapela byla zformována teprve na jaře 2009. Sice hned poté valnou většinu songů dali k dispozici ke stažení na internetu, po větším hypeu se o ně začala prát mnohá vydavatelství (jak prohlašovali v rozhovoru pro Pitchwork) a nakonec byli uloveni Interscope Record, kde deska SOS oficiálně vznikla.

Interpret: Die Antwoord
Složení: Yo-Landi Vi$$er, Ninja, Dj Hi-Tek
Album: SOS
Label: Interscope Records
Rok vydání: 2010

Jak bylo zjištěno pod celým konceptem je podepsaný Waddy Jones aka Ninja, mozek skupiny se siluetou potetovaného násilníka - jeho poslední inkarnace. Je autorem několika hudebních projektů (MaxNormal.TV, The Constructus Corporation a The Original Evergreens).

Sice jsem poslouchal desku celou několikrát, ale zajímavé bylo zjistit, jak zní samotný hudební podklad od Dje Hi-Tek, hodně vypaseného big boye v XXXL oblečení. Nejlepší zvuk má podle mě Rich Bitch, Enter The Ninja, Dagga Puff a Super Evil, které zní krajně meziplanetárně. Jsou tu i songy jako Wat Kyk Jy, působící tak trochu exoticky, mixem reggaetonu s pořádným ravevovým výpalem, připomínající hudbu z filmu Mortal Combat.

Již zmíněná Dagga Puff je velmi úsměvnou věcí, jeví se jak píseň ze zpívánek nebo jakási roztomilá uspávanka pro nejmenší. U Enter the Ninja nás zase zchladí vysoko znějící vokály Yo-Landi Visser, která svým striptýzem a tanečními kvality trumfne i Lolitu od Nabokova. Její zpěv se podobá hlasu člověka, jež se právě nadechl řádné dávky helia. Další Beat boy nepřináší nic zajímavého, je to taková věc, vystavená na beatech od Bomfunk Mc´s s hláskem podobným Fergie z Black Eyed Peas, takže postrádá jakékoliv kouzlo.

Deska má obecně velký potenciál, má kvalitní produkci a dobrý zvuk, pobaví do sytosti, skýtá solidní momenty a jak je vidno, tento materiál zní perfektně naživo (viz videa z Coachelly) Takže jsem zvědav, v jakém světle se představí 7. července v Lucerně Music Baru. Určitě se máme, na co se těšit.

Otázkou však zůstává, jestli si dokážou udržet a zároveň upevnit svojí získanou pozici na hudební scéně, a nebudou další vyšlým a následně zapadlým objevem. Můžeme jim držet palce.

Matěj Boháč